Knihy

Knížky, které jsem napsala

Handling & nošení dětí kniha

Řekli o mně

Ohlasy na mé knihy

Lucie Kozlová

Milá, Vandao, deník už je doma a je naprosto perfektní! Moc vám za něj děkuji. Zapisuji každý den. Je skvělé jak je velký a přehledný + každé to povídání je radost číst. Super

Lucie Kozlová

Dobrý den, Vandi,

omlouvám se za zpoždění, ale dříve jsem se k tomu zkrátka nedostala. Dcera (5m) se teď v noci často budila, a tak jsem večer vždy odpadla. Byla jsem úplně hotová, zalezla se aspoň osprchovat a ve sprše brečela a brečela… Že nic nestíhám, všichni ostatní jo, a že jsem prostě hrozná matka. Ten samý večer jsem se rozhodla, že si přečtu Vaši knihu (alespoň část). Když najednou čtu větu "nebo naopak v té sprše brečela vyčerpáním. A pak samozřejmě výčitkami, že jsem špatná máma..." Koukala jsem s vytřeštěnýma očima a říkala si- vážně to tam čtu nebo už si můj mozek prostě jen domýšlí? Ale... Přečetla jsem si tu část ještě asi 5x a fakt to tam bylo, neměla jsem jen halucinace!

Vlastně jsem měla v jistém slova smyslu hroznou radost a o to víc mě to i přes velkou únavu nutilo číst dál, protože jsem si říkala, že to je přesně to, co v danou chvíli potřebuju.

A bylo to skvělý rozhodnutí, jedna kapitola, druhá, třetí... Ta kniha se stala takovou mou terapií. Díky Bohu mě některé kapitoly a pekelné věty minuly. Ale jiné byly jak přes kopírák. Zrovna předchozí den jsem si vyslechla, jak Štěpánka nevydrží chvíli ležet a "jak jsme si ji ale pěkně naučili, že musí být jen v náručí a teď to nebude jinak". Opravdu už jsem si začala říkat, zda něco nedělám špatně. Ale očividně ne. Ba dokonce možná naopak. Vaše kniha pro mě přišla v ten nejlepší okamžik a velké díky za ni. Pomohla mi ujistit se v tom, že to teď dělám opravdu nejlépe, jak dovedu a musím si za tím stát, i když po 150. uslyším z okolí něco jiného.

Věřím, že tato kniha bude nedílnou součásti knihoven spousty dalších (nejen) žen. A rozhodně ji můžu jen doporučit. Ať už budoucím maminkám (alespoň zjistí na co se mohou připravit a třeba se dostatečně obrnit trpělivostí s neustálým vysvětlováním okolí), stávajícím maminkám (protože věřím, že jim kniha může posloužit i terapeuticky, jako třeba mně) tak i babičkám a prababičkám (aby si pro změnu početly, jak i některá zdánlivě nevinná věta může zkrátka ublížit).

Já se jen těším, až si tuto knihu zařadím do knihovny k vašim předchozím. Děkuji za Vaši práci a osvětu nejen knižní formou.

A knize přeju, ať se podívá do co nejvíce domácností, protože si to rozhodně zaslouží!

Michaela Kubištová

Hezký den, Vando.

V první řadě děkuji za důvěru, že můžu být jedna z prvních, kdo si knihu přečte. Stáhla jsem si ji do čtečky a při kojení a spánku syna jsem ji doslova hltala.

Už jen to, že jsem ji přečetla s 5 měsíčním synem během 2 dní ukazuje, že je knížka čtivá, zajímavá, a pro mě osobně velmi užitečná.Doporučuji přečíst každé mamince. Ať už nastávající, několikanásobné, ale i těm, co mají vnoučata, protože každý si tam najde to své, minimálně zamyšlení nad tím, že respekt k jiné mamince je důležitý.Líbí se mi forma, jak je kniha napsaná – lidsky.

Není to jen opírání se o vědecké výzkumy, ale jsou to životní zkušenosti.Taky se mi líbí, jak je každá kapitola stručná, ale výstižná. Žádná opakující se omáčka.V mé rodině jsem jediná, kdo kojí (maminka, sestra, tety, sestřenice – nikdy nekojily), jsem jediná kdo nosí, nedává dudlík, spí s miminkem v posteli. A hádejte co.. pro celou rodinu jsem exot. Divná. Vše dělám špatně, syna rozmazluji, pletu na sebe bič..

A ten červíček pochybnosti v sobě mám stále, jestli nemají pravdu. Neměla bych opravdu přestat reagovat na každé jeho kvíknutí? Nechat ho v tom kočárku plakat, ať si teda zvykne?Po přečtení této knížky ale vím, že se mýlí a že má intuice je správná, dělám to dobře a budu v tom pokračovat i za cenu rozdílných názorů v rodině. A taky že nejsem jediná, kdo má doma plačtivé a nespavé miminko, ikdyž se společnost tváří, že je to jinak.Vando, děkuji nejen za tuto knížku, která podpoří a utvrdí maminky, že láskou své děti nerozmazlí. Věřím, že pomůže spoustě maminek, aby si dodaly sebevědomí, že pokud chtějí své dítě vychovat jinak, než „za nás to bylo takto“, je to správná cesta, po které se vyplatí jít, i když to může být opravdu náročné.

Ještě jednou děkuji za možnost přečtení a také za tvorbu na instagramu, protože ty příspěvky občas sednou jako prdel na hrnec.

Pokračuj v tom, má to smysl

Ivana Kneeová