Články

V knížce Nejšťastnější batole v okolí od Harveyho Karpa jsem se kdysi dočetla o indiánech a jejich způsobu „odplenkování“. A celá ta plenko hitparáda se mi propojila. Neustálé hlídání, zda se dítěti zrovna nechce a vysazování na nočník. Nebo jsem také slyšela, že někdo musel pořídit nočník s dítětem (jakože si ho to dítě vybere samo v obchodě, a pak k němu má kladný vztah)… Nebo kupování hracího nočníku, který zahraje, když do něj spadne „výtvor“. 😀
Karp píše, že indiáni ve 24 měsících dítěte vedou takzvanou osvětu. Do té doby dítě vykonává svou potřebu „kudy chodí“, nebo kudy z něj něco vypadne. Ve dvou letech si indiáně vezmou stranou a vysvětlí, že takto se to již dělat nebude, že pro vykonání potřeby je určeno ono místo v rohu týpí. A světe div se, děti to pochopí a začnou chodit tam, protože je na to jejich nervová soustava již vyspělá. Do dvou let nejsou tedy za nehody káráni, nebo poučování, nebo vysazováni na nočníky.

Dobrý den, potřebovala bych radu. Mám doma měsíčního chlapečka. Po napapání mu dám říhnout atd, ale on v kuse pláče. Už si nevím rady. Když nespinká, tak prostě pořád pláče. Já už ani nevím, co ho trápí. Na prdíky používáme rektalku a kapičky.