Stále ještě peču nové stránky - prosím o shovívavost. Kdyžtak pište na vanda@vanickovani.cz

Stále ještě peču nové stránky - prosím o shovívavost. Kdyžtak pište na vanda@vanickovani.cz Stále ještě peču nové stránky - prosím o shovívavost. Kdyžtak pište na vanda@vanickovani.cz Stále ještě peču nové stránky - prosím o shovívavost. Kdyžtak pište na vanda@vanickovani.cz Stále ještě peču nové stránky - prosím o shovívavost. Kdyžtak pište na vanda@vanickovani.cz

O nošení dětí a stresovém hormonu kortizol

18. října 2015 · Vanda Schreierová · Péče o miminko, Vývoj a rozvoj, Zdraví

O nošení dětí a stresovém hormonu kortizol

Pokud se dítě cítí opuštěné, produkuje se v jeho těle stresový hormon kortizol, který neblaze ovlivňuje psychiku dítěte a má za vinu řadu problémů. Např. mění střevní mikroflóru, způsobuje špatné trávení (bolesti bříška), vznik alergií, dyslexii, obezitu, rozvoj ADHD, depresí a autoimunitních onemecnění.

Raději budu mít dítě na těle, než v kleci.

Klec? Kočárek a jiná podobná „odkladiště“, kde si dítě cítí samo.

O nošení dětí a stresovém hormonu kortizol
DSC_5980bmonekey

Nošení je to nejlepší, co můžete dát svému dítěti. Tedy skoro… 🙂

Z pohledu biologie lidského chování jsou naše děti nošenci.
Biolog a etolog Bernard Hassenstein zavedl v roce 1970 dělení mláďat savců podle jejich typického chování na tzv. nošence, hnízdoše a běhavce. Hnízdoši se rodí se zavřenýma očima a uzavřenými zvukovody, neumí se posunovat a jsou stěží schopni sami regulovat tělesnou teplotu. Potřebují ochranu hnízda, kde mohou být zanecháni matkou. Jejich strava je zasytí na dlouhou dobu. Během nepřítomnosti matky se chovají tiše. Naproti tomu běhavci jsou jakýmsi zmenšeným obrazem svých rodičů, mohou svou matku zakrátko po narození následovat a potřebují být neustále v její blízkosti. Než byl v roce 1970 profesorem Hassensteinem zaveden typ mláďat nošenců, byl člověk počítán spíše mezi hnízdoše, což nám dnes připomíná obvyklý způsob nakládání s kojenci. Nošenci jako opice, koaly a jiní, se mohou nohama a rukama přidržovat srsti matky. To lidští kojenci nemůžou. Musí být drženi a podporováni.

Být sám znamená pro nošence totéž co být opuštěn, je to život ohrožující stav a mládě trpí velkým strachem.

Pokud se dítě cítí opuštěné, produkuje se v jeho těle stresový hormon kortizol, který neblaze ovlivňuje psychiku dítěte a má za vinu řadu problémů. Např. mění střevní mikroflóru, způsobuje špatné trávení, vznik alergií, dyslexii, obezitu, rozvoj ADHD, depresí a autoimunitních onemecnění.

Neznamená to, že pokud nebudete nosit své dítě, děláte něco špatně, jsou i děti, které nechtějí být tolik nošeny. Ale nenechávejte své dítě plakat, ale zahrňte jej vaší přítomností a láskou.

Proč nosit a jaká to má pozitiva? Podívejte se do mého článku.

Hezký den