Nepovedl se vám porod? Nekojíte? Dokonalost neexistuje!

Zní to zvláštně, ale porod na přání existuje. Mám na mysli naplánovanou sekci na určité datum, kdy je miminko donošené. Indikací k takovému případu může být holý panický strach z bolesti při porodu. Neustálé stoupající číslo provedených sekcí toto jen potvrzuje. K sekci se také přistupuje pokud je dítě koncem pánevním, tedy hlavičkou nahoru, a porod by mohl být komplikovaný. Existuje pak mnoho dalších závažnějších důvodů.

Slyšela jsem, že se ve světě běžně dělají císařské řezy na přání celebrit a modelek z požadavku, aby si nezničily tělo. Takové sekce se dělají ještě předtím, než bříško dosahuje největších rozměrů, tedy před 35. týdnem těhotenství. Tyto ženy nepřemýšlý a ani neberou porod jako fyziologickou přírodní záležitost, která je prapůvodem všeho.

Pokud bychom pokračovali, některé z žen se rozhodnou, že nebudou kojit, protože nechtějí mít zničená prsa. Pak jsou tady ale takové, které se o to za každou cenu pokoušely, pečlivě se připravovaly, ale nebylo jim dáno. Zdravotní komplikace jejich nebo dítěte to prostě neumožňují. Víme, že kojení je pro dítě to nejlepší, ale co dělat, pokud to prostě nejde? Jsou takové ženy horšími matkami? Budou jejich děti méně inteligentní a více nemocné? Jistě že nebudou!

Na druhé straně stojí dnes čím dál početnější skupina žen, které přesně vědí, co to je fyziologický přirozený porod. Chodí na předporodní kurzy, čtou odbornou literaturu, k porodu si berou dulu. Snaží se, aby zrození jejich potomka bylo co nejpřírodnější, bez medicínských zásahů, bez podání léků tlumících bolest a nástřihu. Automaticky probíhá bonding, tedy položení miminka na hrudník maminky bezprostředně po narození. K přirozenému porodu také patří dotepání pupečníku. Některé ženy volí tzv. lotosový porod. Tedy nepřestřižení pupeční šňůry, počkají na porod placenty a pupečník nechají odpadnout samo. Což se děje až za několik dní. Po celou dobu je miminko tedy spojeno pupečníkem s placentou. Mohly bychom říct, že skupinka žen, která rodí na přání by toto označila za šokující a nechutné. A co teprve kdybychom jim řekli, že některé ženy placentu pojídají, protože jim poskytne vitamíny a železo, které je po porodu v těle ženy na velmi nízké úrovni?

Ani jeden z táborů nemá právo soudit ten druhý! Celá problematika je složitější než si myslíme. Člověk je složitý mechanismus a co je pro jednoho přípustné a přirozené nemusí být pro druhého.

To co přijímáme jako normální, nás činí šťastnými a to se u každého člověka liší. Nechme tedy každého být ŠŤASTNÝM!

Nesmutněte! Neřešte jak váš porod probíhal, že to mohlo být jinak. Řešte to, že máte své miminko, že jste zdraví, a že vy jste pro své dítě to nejdůležitější. Nezatěžujte se minulostí, myslete na dnešek a budoucnost. Vynahradíte to svému miminku jinak, nebojte!

To co trápí vás, trápí i vaše dítě. Pokud vás nic netrápí a jste šťastná, je i dítě. Děti matek, které rodily přirozeně, kojí 24 h denně, nejsou o nic zdravější a šťastnější. Jsou přesně takové, jako ty vaše. Je tedy jedno jak rodíte, pokud jste spokojená. Vím, trápíte se, protože nejste spokojena, chtěla jste to jinak. Ale věřte, porod se málo kdy podaří podle našich přání a proto si z toho vezměte to nejdůležitější a to vaše zdravé dítě.

Dnes se velmi často a velmi rádo škatulkuje. Nenosíš své dítě? Nekojíš své dítě? Nespíš se svým dítětem v posteli? Dáváš mu dudlík? Nesnažíš se o kontaktní rodičovství? Jsi špatná! Stejně tak řeči: kojíš furt, dyť je to nechutné, prso je dudlík, jak můžete rozmazlovat dítě spaním společně apod. Nic z toho není důležité, jako to, být spokojená a šťastná a nepřemýšlet co je a co není správné. Prostě věřit sobě a svému dítěti. Co dělá dobře vám, dělá jistě jemu. Nejste o nic víc, nebo míň pokud se svým dítětem spíte nebo ne. Je to jen a jen na vás. Ono totiž ani nelze paušálně říct, že to či ono je dobré. Každé dítě je jiné a potřebuje něco jiného a vy jste odborník na své dítě, jako nikdo jiný!