Nasypte jim do korýtka

Metoda spočívá v tom, že od zavádění příkrmů jí dítě zcela samo a není nikým krmeno. Není potřeba mixér, kašičky ani lžička. Každé dítě začne jíst samo přesně to co chce, není k tomu nuceno, protože ví, kdy je jeho čas a na co má chuť. Je to stejné jako například s motorickým vývojem – každé dítko začne sedět, lézt či chodit v jiný čas, podle toho, kdy je připraveno. Tudíž ani šestý měsíc plošně neznamená, že musí všechny děti v tom věku jíst. Naopak, dítě si samo určí, kdy chce s jídlem začít. Základem stravy samozřejmě stále zůstává kojení nebo kojenecké mléko z lahvičky.

Často se stává, že dítě jíst nechce. Stavíme se na hlavu, děláme opičky, letadla a ono stejně tu papulu neotevře. Nedivte se, asi nemá hlad, nebo na to nemá chuť. Představte si, že zrovna nemáte hlad a partner před vás postaví plný talíř jídla a začal vás krmit lžičkou. Asi by se vám to nelíbilo. Dejte dětem kontrolu a svobodu v jídle. Zůstane jim na celý život. Až budou starší, bude pro ně snažší vybírat zdravé potraviny k jídlu, protože měly od začáku svobodu ve výběru. Často pak děti nucené k jídlu začnou příkrmy či určité potraviny bojkotovat už jen z principu, že jim je někdo nutil.

K výhodě BLW patří hlavně to, že rodina stoluje od začátku společně. Miminka se učí nápodobou a radí předvádí co vidí. Při BLW nemusíte vařit speciální kaše a zeleninové polévky, prostě nabídněte dítěti to, co jí celá rodina, samozřejmě vhodně upravné vzhledem k jeho věku. Dítě nemusí nikdo krmit a celá rodina může v klidu stolovat. Dítě se brzy naučí a rodinné stolování si budou užívat všichni.

Tuto metodu seznamování dítěte s jídlem vymyslela britská zdravotní sestra Gill Rapleyová, která vydala stejnojmennou knihu v devadesátých letech. V Británii ihned získala skupinu příznivců, která do dnešního dne roste. Už i u nás se pořádají semináře, vydávají knihy s recepty a návody, jak na to.

Jednou k nám dorazila kamarádka, seděly jsme tak u stolu, já tehdy čekala svoji dceru a kolem dokola lezl syn. Povídaly jsme si, chroupaly u toho ovoce, které jsem nakrájela na stůl. Mikulášek se dožadoval toho, co jsme tam měly. Jitka zcela bez zaváhání podala kus hrušky Mikulášovi a ten celý zkoprnělý vytřeštil očíčka, jen se mu zablýskaly a hrušku strčil do pusy a byla pryč. Jitka ho posadila ke stolu a nasázela před něj všechno ovoce. Miki spořádaně dlabal a já jen zírala. Ty Vando nevíš, že máš nechat dítě jíst co chce a kolik chce? Ha, no nevím, Jíťo, odpověděla jsem. A tak jsem se postupně s metodou BLW seznamovala a dovídala se víc a víc. Hodně jsem si překládala z tohoto webu. Když se narodila dcera, byla jsem přesvědčená, že utrpení, které jsem měla s Mikulášem a jeho příkrmy už nechci zažívat a nechám se inspirovat touto metodou. Dnes jsou jí skoro dva roky, jí sama, sní skoro všechny potraviny, nikdo jí nikdy nic nenutil. Zpočátku byl nepořádek všude, ale časem se to upravilo a mě to stálo jen pár praček navíc. Ale ušetřených takových nervů. A to vaření! To byla lahoda. Žádná extra příprava navíc, jen jsem upravila naše jídlo tak, aby ho mohla i ona.

Jak jsem již zmínila, každé dítě je individuální a o jídlo se začne zajímat v různém věku. Většinou to bývá okolo šestého měsíce. Nečekejte ale, že dítě začne ihned jíst. V momentě, kdy je dítě schopno vzít do ruky něco z talíře, je připravené. Nejprve spíše ochutnává. Stejné je to například s chozením. Časově rozpětí je poměrně široké a samotný věk není důležitý, stejně jako u jídla, tak i u chození není dobré dítě do nečeho nutit.

Ano, to bylo první, co jsem slyšela, když babička viděla, jak se moje šestiměsíční Vandička cpe půlkou brambory. Omyl, i takto malé dítě už je schopno se v rámci svých možností nakrmit samo.
Tak, jako se vyvíjí motorické schopnosti, vyvíjí se i trávicí trakt a jde ruku v ruce s motorikou! S BLW se dítě učí nejprve jídlo rozkousat a teprve potom polknout. V případě klasického krmení lžičkou je tomu obráceně. Základem BLW není jídlo samotné, ale učení se. Občas se stane, že se dítě zakucká, ale hned se uklidní a pokračuje vesele v jídle dál. Je to znamení toho, že trávicí systém funguje tak jak má a vypuzuje větší kousky z nesprávné trubice ven. Uklidňoval mě také fakt, že děti mají vrozený silný dávicí reflex. To znamená, že pokud se dostane nerozkousaná strava dál, než by měla, dítě ji vydáví. Tento reflex mají děti mnohem vyvinutější než dospělí.

O tzv. Imunologickém okně se můžete dočíst v mém článku zde. Jde o mýtus zakořenění v českém zdravotnictví a všemi pediatry hojně doporučený. Problematika je u nás špatně pochopena, interpretována a je nesmyslné doporučovat zavádění příkrmů již od 4. měsíce.

Podle doporučení WHO je vhodné začít s příkrmy nejdříve po ukončeném 6. měsíci. Do té doby není dítě na nic jiného než na mateřské mléko nebo umělé mléko připravené. Bohužel, výrobci kojenecké stravy toto doporučení neberou v potaz a uvádějí na svých výrobcích vhodnost od 4 měsíců, což spoustu rodičů mate.

Podávání kaší dětem před spaním je další mýtus a nepochopení nočního buzení. Buzení v noci neznamená automaticky, že má dítě hlad a mělo by se začít přikrmovat. Noční buzení může znamenat s větší pravděpodobností touhu po blízkosti rodičů či rostoucí zoubky. Navíc neexistují žádné důkazy o tom, že by podávání kaší nebo příkrmů tuto situaci vyřešilo. Pokud máte pocit, že je dítě hladové před 6. měsícem věku, je třeba přidat více mateřského mléka nebo umělého mléka, nikoliv začít přikrmovat.

• Je rozdíl držet v ruce kus mrkve a zkusit jak chutná, než když vás někdo krmí čímsi rozmixovaným, o čem ani nevíte co to je. Následky tohoto přikrmování si většina z nás nese dodnes. Odmalička mě nutili dojídat a cpali to do mě horem dolem, za maminku, za tatínka, no všichni to znáte.

• Pokud dítko ještě nesedí, je dobré ho buď držet na klíně v klubíčku

• S BLW není nutné nijak speciálně vyvařovat, já sem začínala tím, že jsem dceři dávala uvařenou zeleninu, bez soli a koření. Pro nás jsem jídlo posléze ochutila.

• Určitě nezoufejte, pokud dítko ze začátku jen ochutnává a sní třeba jen jedno sousto, to je normální a k BLW to patří. Do roka jsou příkrmy jen o zkoumání a experimentování, hlavním zdrojem výživy stále zůstává mléko.

Přečtěte si také článek na idnes.cz