Ne, nebudu kojit dlouho

Počkat, budu vůbec kojit? Ráda bych. Půjde mi to? Jak se to dělá? No, nemůže to být tak těžký,ne? Mám prsa, mám dítě… Dítě dám k prsu a hotovo. Každé nastávající mamince se hlavou honí spousta otázek… Já osobně jsem k úspěšnému kojení potřebovala získat zkušenosti se třemi dětmi. Ale rozhodně nemusíte mít „dětí jako smetí“, aby se vám poradilo dobře kojit. Některým maminkám to jde snadno už od začátku, jiné potřebují více času a poradit a ano, jsou i takové, které se k úspěšnému kojení nepropracují (ale neznamená to, že jsou špatné!!) Co bych pro dobré kojení poradila vám rovnou už u prvního miminka? Zkusím dopředu pár věcí, které mně předtím chyběly…

Hm, dáme dokrm… 

Jaké to bylo, když jsem k prsu přiložila prvního syna? Rychle bylo hotovo. Nešlo to, nepřibíral, dostal láhev s dokrmem. Já mezitím ležela na JIP po operaci a prodělaném HELLP syndromu a dostala jsem zánět do obou prsou. Mikiho mi skoro nenosili. Nikdo mi nic neřekl a já nic nevěděla. Takže jsme šli domu s lahví a umělým mlékem. Zblblá vážením a spoustou dalších věcí a instrukcí jsem narychlo pořídila váhu a vlastně si tak definitivně podřezala větev. Na váze na mě neúnavně blikalo nakojeno 10 ml z jednoho prsa. Dávka dle obalu příkrmu ale zněla jasně. 90 ml. To nedám, říkala jsem si. To bych musela mít těch prsou devět. V tu chvíli jsem se chtěla proměnit v naši fenku a mít k dispozici celou sadu „prsou“. Sedla jsem si a brečela. Proběhlo dalších pár pokusů. Po náročném porodu a všech souvisejících komplikacích jsem navíc šla s váhou rychle dolů, zhruba půl kila denně. Takže bylo po kojení. Obrečela jsem to každý večer ještě tři měsíce.

Napodruhé jsem se vykašlala na pravidla

Na druhý porod jsem byla vyzbrojená. Věděla jsem všechno. Znala teorii, znala jsem svoje prsa a věděla jsem, že tentokrát se to povede. Čárou přes rozpočet se pro mě stala akutní sekce ve 32. týdnu těhotenství a více jak měsíční pobyt dcery na vyhřívaném lůžku. Místo kojení a mazlení s miminkem jsem 8x denně usedala k plastové chrčící odsávačce a vozila do porodnice vše, co se povedlo odsát. To je zlé, říkala jsem si. Nakonec jsem (díky svému porušování nemocničních pravidel) dceru přikládala co hodinu. Vykašlala jsem se na jejich tabulky a nic do nich nepsala. X-krát jsem dostala vynadáno, že si zahrávám a že je miminko slabé. Chvíli jsem tomu i sama věřila, ale následovala jsem svoje instinkty a nedala se. Nevážila jsem, kojila jsem a nakonec nás pustili domu. Prokojili jsme celých 6 měsíců. Poté malá začala v noci spát bez probuzení a já začala mít mléka míň a míň. Po osmém měsíci pak zmizelo úplně. Užili jsme si to. 

Štěstí přeje připravenému, do třetice všeho dobrého

A moje třetí dítě? To je plně kojené, už dva roky. Ne, nevadí mi to. Ne, nestydím se za to. Jsem na to pyšná. Nikdy jsem neplánovala kojit takto dlouho. Přiznávám, že než jsem měla vlastní děti, přišlo mi kojení takhle starého dítěte vážně divné. Teď se sama sebe ptám – co je na tom divného? Nekojím na veřejnosti, Hyneček to venku ani nevyžaduje, do výstřihu mi neleze. Máme svá „pravidla“ a funguje nám to perfektně. Už víc jak 600 večerů můj nejmladší usíná u kojení. Během pár minut. Nemám si na co stěžovat. A tak počkám, až se kojit chtít nebude, nebo až mi to začne vadit. Prosím, nenechte se tedy odradit, pokud máte chuť a možnost kojit i takto staré dítě (a ono se kojit chce) a nesuďte maminky, které to dělají. Třeba jednou budete na jejich místě, ani nebudete vědět jak. Jako já 🙂 (Ne nechci kojit školkové dítě, nebojte 🙂 

Jaké jsou tedy moje rady pro úspěšné kojení?

Je to vtipné kolečko, protože já bych vám teď asi nejradši poradila, že když máte prsa a máte dítě, tak vám to půjde a že to máte dělat tak, jak cítíte. Takže když dítě zapláče a otevírá pusinku, dát mu najíst a ono si to tělo a miminko všechno dobře nastaví. Jenže… Většinou se hned na úvod dostanete pod tlak tabulek. Miminko pláče, sestřičky v porodnici říkají, že pláče, protože ještě nemáte mléko, miminko ubyde na váze a vy dostanete dokrm. A je to tu. Jakmile přejdete na dokrm, často se už pak plně nerozkojíte. Ano, samozřejmě, v nutných situacích dokáže dokrm opravdu pomoci a je důležitý, to v žádném případě nezpochybňuji. Často je ale naprosto zbytečný a je volen jako „záchranné řešení“ příliš brzy. Je důležité, abyste se svým miminkem byla často v blízkém kontaktu. Mějte ho nejlépe stále u sebe, na sobě, pokud to jde… Krásně se tak stimuluje tvorba prolaktinu, která má za úkol tvorbu mléka. Pamatujte si pravidlo, že pokud je poptávka, bude nabídka. Pokud dáte dítě k prsu, je to signál pro tělo tvořit mléko. Pokud dítě něco vypije, je to signál pro tělo vyrobit další. Pokud začnete používat láhev, tělo dostává signál, že nikdo nepije, takže nebude tvořit. Ano, je to tak. A že kojení bolí? Jasně… Ještě nikdy vám takto prsa vehementně neožužlával a také se vám poprvé dostalo bouřlivého přílivu hormonů, které mají za cíl produkovat mléko. Přejde to, nebojte. Snažte se o dostatečné vyprázdnění obou prsou.  Ze všech různých úhlu. Nemějte v hlavě předepsané polohy a zbytečně se jimi nestresujte, dbejte na to, aby dítě polykalo a bylo na vás co nejvíce nalepené. Celým svým tělem. Dítě nemusí nutně přibírat dle tabulek. A nemusí nutně počůrat určitý počet plen za den. Také se neptáte kamarádky, kolikrát byla dnes na WC, nebo ano? Jasným důkazem toho, že dítě pije, je, že v průběhu týdne přibere alespoň 150 g. Pokud ne, není to žádná katastrofa, nesmí ale jít s váhou dolů. Pokud vám u kojení spinká, buďte ho jemným pošťuchováním, hlazením, foukáním… Kojte tzv. na požádání, tedy když si dítě řekne. Neřiďte se intervaly. V noci mermomocí budit nemusíte, pokud máte pocit, že máte dostatek mléka. Pokud ten pocit nemáte, doporučuji budit co 4 hodiny.

V průběhu času se můžou dostavit problémy, jsou spíše individuální a ani bych je sem nenapsala všechny. Nebojte se oslovit laktační poradkyni a nechat si poradit na míru!

Kolečko se uzavírá. Poslouchejte své tělo a své miminko. Nenechte se od okolí natlačit do něčeho, co vám nevyhovuje, pokud to není nezbytně nutné (například když máte problémy a miminko ubývá na váze).

Pamatujte si:

• Nebojte se zavolat LP

• Ne, vaše mléko není slabé. Ať už jste z Prahy, Brna nebo odjinud, mléko je stále stejně silné, stejně dobré a stejně výživné. Tak, jak to miminko potřebuje

• Problém s kojením často tkví v přílišném sledování a kontrolách – vážení, tabulky, počet počůraných plen… z toho pak plyne naše nepohoda a pocit, že něco špatně

• Interval nechte na miminku, stejně tak délku kojení. Staré mlíčko se s tím novým kamarádí dobře, určitě mu bolebřuch neudělá a ani se v mlíčku neutopí – to, co případně vypije navíc, vyzvrací

• Ano, miminka zvrací, ublinkávají. Je to naprosto v pořádku. Pokud by ale miminko házelo tzv. šavle a mlíčko „šlo obloukem“, úplně v pořádku to nebude. Pokud máte pocit, že vaše miminko dělá tyto věci, nebo snad zvrací opravdu hodně/často, poraďte se s odborníkem.

• Chce se vaše miminko kojit často? Chce být s vámi, na vás. Nebojte, nebude tlusté. Mateřské mléko odpovídá přesně těm potřebám, které dítě má, a je lehce stravitelné.

• I když jste nemocná, kojte. Předáváte tak miminku protilátky a ono pak nebude nemocné.

• I sebemodernější lahvička vám kojení nabourá. Sání z lahvičky je jiné než z prsu a jen velmi málo dětí to dokáže tolerovat a kombinovat oboje. Neodvažuji se to procentuálně vyčíslit, ale většina dětí začne preferovat lahev, je to pro ně jednodušší. U sání z lahvičky miminko nemusí čekat na vypuzovací reflex (u toho vám jakoby ztuhne bradavka, celé prso) a mléko začne až stříkat či vytékat samo.
• Čím častěji budete kojit, tím více mléka se vytvoří.

• Zelená stolice dítěte není hladová stolice. Může to být kvůli žloutence dítěte, nebo bílkovou, kterou přijímáte vy ve stravě. Zkuste například lehce omezit příjem mléčných výrobků.

• Pokud plně kojíte, není potřeba dávat šťávičku  ani vodu extra navíc (ani v teplém počasí).

• S příkrmy zbytečně nepospíchejte, zahajte je tehdy, kdy je dítě zralé. Poznáte to v tomto článku.

• Máte po třetím měsíci prsa měkká a padají vám dolů? Nebojte není to tím, že bystě měla málo mléka. Značí to upravení laktace na přesný požadavek dítěte a už netvoříte nic navíc.

• Kojení je vhodné do té doby, tedy věku dítěte, dokud vám to bude vyhovovat. Kojení do 4 let věku bylo ve většině zemí normální!

• kojené miminko přibírá skokově, ne tabulkově

• Kojené dítě nemá pokaždé stejný hlad, tedy nevypije pokaždé stejné množství mléka. Poroto  je vážení před a po zbytečné a nic neznačí.

• Každá maminka je přirozeně schopná kojit své dítě min. do 6. Měsíce, jen to některým trvá déle a je třeba jim pomoci. Existuje jen 1% žen, které ze zdravotních důvodů opravdu nemohou kojit. A to ženy, které mají onemocnění štítné žlázy nebo nemají dostatečně vyvinuté mléčné žlázy. Tyto ženy čítají opravdu pouhý zlomek.U zbytku se většinou jedná jen o silně rozvinutý blok.

• Malá prsa neznamenají, že žena nebude mít dostatek mléka. Jak jsme si již řekli v předchozím bodě, jde o mléčné žlázy, které jsou u každé ženy stejné, a velikost prsů záleží na množství tuku v nich uložených. Naopak kolikrát se lépe kojí s menšími prsy.

• Jste skvělá!

Nejtěžším obdobím je rozvoj laktace, tedy začátky kojení. Na něm závisí opravdu hodně. Rozhodně je potřeba přikládat tak často, jak si novorozenec řekne.

Pamatujte, že kojením své dítě nerozmazlujete, ale naopak mu dáváte to nejlepší. Čas a lásku. A samozřejmě stravu.

Zapomeňte na zaručené „rady“ jak si vychovat dítě, aby z vás nebyl otrok. Vždyť jsou to malí drobečci, kteří touží po blízkém kontaktu s vámi. Pokud z jakéhokoliv důvodu nemůžete kojit, noste své miminko (třeba v šátku) a dopřejte mu dostatečný blízký kontakt s vámi. Uvidíte, jak bude spokojené.

Nezapomínejte na své instinkty a své vlastní já. Nikdo totiž nezná vás a vaše miminko lépe, než vy sama.

Vanda S. 

Handling a nošení dětí kniha a videokurz

Nechte si zasílat upozornění na nové články.

Jméno

E-mail*