Malá miminka velmi často po koupeli / vyndání z vody pláčou. Bohužel ne radostí, že na ně čeká vyhřátý ručník, olejíček, masáž a čtyři něžné ruce, které by si tuto chvíli chtěli moc užít. Sama jsem to natírání a oblékání po koupeli měla jako mantru, něco, co si budeme společně užívat a mělo by být. A ono ejhle… Jsou miminka, která po vyndání z vody naříkají, jako když jim prsa berou… Čím to je? Pokud to máte stejně, tak dobrá zpráva je, že neděláte vůbec nic špatně. Můžete zkoušet vychytávat rybníky věcí – teplotu vody, světlo, čas koupání, krmení a stejně po vyndání z vody pláčou. Je dobré to brát sportovně, prostě to tak je. Pokusím se vysvětlit proč se tak děje a poradím vám fígl, jak nad tím vyzrát. Opět nám bude stačit prolomit pár zajetých stereotypů, a to hlavně neuvažovat “nastudovaně” a přijmou fakt, že vaše miminko může chtít věci jinak, než si myslíte, že mají být.
Jede na cukry, rychle se vyčerpá
V první řadě je koupání pro malé miminko fyzicky náročná činnost, při které se rychle unaví a spotřebuje veškerý cukr v krvi, který se tam z mléka dostal, a protože se mléko tráví daleko rychleji než “kačena se šesti” a miminka tzv. jedou na cukry, které se prostě ve vodě rychle spálí, spustí se po vyndání z vody alarm, který hlásí rizikově nízký cukr – tedy blížící se průšvih – ohrožení života. Navíc miminko vytahujete z prostředí, které je maximálně příjemné a připomíná mu vaši dělohu, ve které by rádo ještě zůstalo. A místo toho je všude kolem chladný vzduch a jejich tělo se musí potýkat zase s tou příšernou gravitací. Tedy tím, že neudrží váhu svého těla, ručiček, nožiček a samotné držení těla na rovné položce je pro ně nesmírně vyčerpávající.
Ach ta gravitace a kulatá zádíčka
Aby si malé miminko mohlo odpočinout, potřebuje mít odloženou váhu co největší části svého těla. Rozumějte tomu tak, že váhu rukou a nohou, které jsou v poměru k trupu velmi malé, v podstatě nedosáhnou na podložku a neumí je tedy položit. Musí je neustále držet ve vzduchu, mít zatlou břišní stěnu, zadržený vzduch v plicích a v podstatě “makat”. Připomíná mi to bezmocného broučka na krovkách. Tímto se velmi vyčerpává. Mimiko si i díky svému postavení zad do písmene C neumí lehnout rovně, neumí se schoulit, natočit na bok, aby mohlo relaxovat. V této situaci si prostě neumí užít masáž, kterou byste mu tak ráda poskytla a užili si společné chvíle doteků. Doporučuji po vyndání miminko v několika vteřinách otřít, vyměnit mokrý za suchý ručník a v něm je mít zachumlané a nosit v náručí, případně miminko nakojit. Stačí počkat 10-15 minut, kdy se miminko vyrovná s přechodem na souš, adaptuje se, nahodí se opět na náš svět, gravitaci a doplní potřebné palivo. Poté se vám jej odpočaté daleko lépe podaří položit na podložku, namazat či namasírovat a v klidu obléknout.
Občas všechno stačí udělat jen trošku jinak, než nám radí zajeté stereotypy, že by se po vykoupání mělo miminko namastit, obléknout a teprve až potom mazlit. 🙂 Však ono nijak nenastydne.
Tyto problémy většinou samy vymizí po třetím měsíci, kdy je miminko skoro adaptované na život z dělohy venku. Občas problémy přetrvávají do čtvrtého měsíce, ale jde pouze o zralost a sílu miminka vydržet tzv. více, a ne o vaši “nešikovnost”. Jednoho dne se stane, že po vyndání plakat nebude a vy si ty chvíle o to více užijete.
Podívejte se na vaničkování a Baby masáže, dozvíte se, jak mimiko ve vodě držet, jak s ním „plavat“ a pomoci od bolavého bříška.