Dobrá rada = drahá rada

„Dej na svůj pocit a intuici!“

To se lehko řekne, ale těžko dělá, navíc když nerozhodujete jenom sama za sebe, ale i za dalšího člověka, který je na vás zcela závislý a bezmezně vám důvěřuje. Žádný rodič nechce udělat chybu. Vím to sama. Než se vám narodí děti, můžete mít milion představ o tom, že takto je tedy jednou vychovávat nebudete, že je nebudete nosit, aby nebyly rozmazlené, že rozhodně budete a nebudete dělat to a tamto… Zkrátka se vám zdá, že máte v lecčems jasno už dopředu. Jenže pak se vám narodí miminko a z vašeho „jasno“ se rázem stane „ale co když…?“. Od prvních chvil (vlastně už od dob těhotenství) se na vás ze všech stran valí informace, jak dítě kojit nebo nekojit, jak často apod. Čert aby se v tom vyznal. K tomu všemu ta změna hormonů, oxytocin s námi ženami mává a dělá si, co chce. Každý vám radí, ne každý však vyžádaně. A co si budeme povídat – nevyžádaná rada = špatná rada. Prostě v tom chcete mít opravdu jasno vy sama. A o tom to celé je.

Nevyžádana rada = špatná rada. S nadsázkou to tak občas říkám protože když je někomu ouvej, nepotřebuje aby ostatní „byli ti chytří“. Změnou si musí projít člověk sám a poté může přijímat rady ostatních. 

Prožít si to sám 

Pravidelně se setkávám s maminkami, které si již dopředu přečetly spousty moderních a trendy knih o výchově, nevýchově a rodičovství vůbec. O tom, jak být dobrou mámou, respektující, milující, kontaktní, demokratickou osobou a kámošem ve výchově, utvoří si v hlavě nějakou představu, jak věci a situace řešit, a při prvních zádrhelech jsou v koncích. Dnešní doba poskytuje enormní množství informací. I velmi kvalitních, jenže ono je toho prostě hodně… V žádném případě vás nechci od čtení publikací o rodičovství a výchově odrazovat, přečtěte jich tolik, kolik sama chcete a uznáte za vhodné. Ale nezapomeňte na jednu důležitou věc: aby tyto získané a ve většině případů i užitečné informace začaly platit a byly vám vůbec k něčemu, musí se, jak já říkám, „zvnitřnit“. Musíte je přijmout za své, vyzkoušet si je, aplikovat do vašeho života a říct si: „Fungují na nás? Chceme to tak vůbec dělat?“ My lidé nejsme všichni stejní a všechny poučky na nás neplatí stejnou měrou. A díky za to. Byla by to pak šílená nuda. I když by to bylo všechno jednodušší.

Jak moc dobrá chcete být? A pro koho?

Milá maminko, přečti, co můžeš, co chceš, a než si řekneš, že je to pravda, a začneš se tím řídit, dvakrát se zamysli. Zeptej se třeba babičky, ty většinou uvažují jinak, nepoznamenaně naší rychlou a konzumní dobou, zeptej se mámy, kámošky, knihy, kurzu, … Pak se podívej na sebe a na své miminko. Chceš ho nechat někde plakat, protože rada z netu zněla „naučit dítě usínat samo = Estivillova metoda vyplakání“? Nebo ho chceš nechat plakat, když se evidentně dožaduje nakojení, protože rada z tabulky zněla „koj co tři hodiny a určitě ne dřív“?

Je dobré najít balanc a střed mezi tím, jak moc si vše k sobě připustíte a jak vážně to budete brát.

A jak moc dobré pro společnost, kamarádku, diskuzi chceme být? A jak moc dobré chceme být sami pro sebe a pro naše dítě? 

Udělejte to tak, jak cítíte, že byste to měla udělat. Vaše dítě je vaše učebnice, kniha, váš život. Jste to ty! Udělejte to, co by vám samotné udělalo dobře. Hýčkej se, hýčkejte se.

Jaké byly první nevyžádané rady, které vás naštvaly? Napište mi je sem do komentáře, nebo na FB pod příspěvek s tímto článkem. 🙂 

P.S. 

Milé maminky, připravuji pro vás něco, co zachytí váš nový svět, pocity i vzpomínky a také největší změnu vašeho života. Být mámou je to nejkrásnější v životě ženy. Opravdu to není jen klišé, mohla bych o tom vyprávět! A nejen já… Změní se vám přístup k životu, hodnoty a priority. Cesta to není vždy jednoduchá, ale je krásná. Budu vás na vaší cestě doprovázet a doufám, že vám dodám sebedůvěru a jistotu v nové mateřské roli. Čím? To si zatím ještě nechám jako tajemství. 

#Mámho

Vanda S.