Co když nebude miminko zdravé? Necháte si ho? Nebo byl výsledek falešně pozitivní? Jak si neokousat nehty do výsledku testů a jaké testy zvolit?
A je to tady, první důležité vyšetření, které vás v těhotenství čeká. Může odhalit vrozené vývojové vady miminka. Zjednodušeně „chyby“, které většinou vznikají náhodně jako „genetická nehoda“ při početí v prvních týdnech těhotenství. Ani jeden z neinvazivních testů, které se provádí, není 100% a nezajistí vám zdravé miminko, ale může tuto chybu případně odhalit. Na druhou stranu může také pěkně vyděsit. Stalo se mi to – test mi vyšel pozitivní. Při prvním těhotenství je všechno poprvé, a tak se necháváme vést. Vše je nové a setkáváme se s tím prvně. A tak i já jsem dělala vše, co mi do průkazky gynekoložka napsala. Že mě čekají nějaké testy, jsem se dozvěděla na první návštěvě, kde mi potvrdili těhotenství. Stejně tak se to může stát i vám. Dnes bych ale už spoustu věcí udělala jinak. A v dalších těhotenstvích jsem to také udělala. Člověk si někdy říká sladká nevědomost, jenže je opravdu dobré se lehce předpřipravit. Možná vám tento článek pomůže v rozhodování, jaké testování podstoupit. Ráda bych také, abyste věděly, že když vám vyjde „horší výsledek“ neznamená to ještě vůbec nic! Mně vyšlo, že bude miminko 1:30 postižené Downovým syndromem! Jedno dítě ze třiceti. Šílené číslo, které mě položilo na pár týdnů a zažívala jsem příšerný stres plný obav, slz a co teprve ten malý človíček ve mně? „Co když opravdu bude postižené?“ „Proč zrovna já, vždyť žiju zdravě?“ „Nechám si ho?“ A vůbec to tak celé nemuselo být! Odběr plodové vody, který dokáže vyloučit postižení, poté ukázal, že čekám naprosto zdravého chlapečka. Existuje totiž test, který je docela nespolehlivý a jeho falešná pozitivita děsí spoustu těhotných. Stále se provádí, protože jej pojišťovny automaticky proplácí. Jiné, lepší a přesnější si těhotná musí zaplatit, pokud jim jej nepředepíše lékař, nebo zpětně požádat svou pojišťovnu o proplacení. Existují i další 100% přesné – invazivní způsoby testování. Vše vám vysvětlím. A poodhalím, jak jsem to měla já.
Jakými způsoby se „vady“ zjišťují? A jaké jsou rizikové skupiny těhotných?
Úplně základně bych rozdělila testování na invazivní a neinvazivní. Invazivní s sebou nesou bohužel riziko potratu, ale 100% jistotu, zda je miminko v pořádku. Nevýhodou je také to, že se provádí v pozdějším stádiu těhotenství než neinvazivní testy, které zase však nevykáží opravdovou jistotu, zda dítě bude zdravé, ale není u nich žádné riziko potratu. Invazivní se volí většinou tehdy, pokud vyjdou dřívější testy s horšími výsledky… A nejhorší je na tom to celé čekání mezi nimi. A otázka, co když opravdu nebude miminko v pořádku. Nikomu tento pocit opravdu nepřeji!
S výskytem vývojových vad souvisí několik faktorů, například životní styl, množství kyseliny listové v těle nastávající maminky nebo její věk. Riziko porodu dítěte s Downovým syndromem výrazně stoupá u žen nad 35 let a u mužů nad 50 let. Četnost výskytu tohoto onemocnění se v běžné populaci uvádí 1 : 800, u žen nad 35 let stoupá riziko na 1 : 385 a nad 40 let již 1 : 100. Ovšem samotnou pravděpodobnost, že nenarozené dítě trpí nějakou poruchou, vypočítává speciální program, který vychází z několika údajů. A i přes to, že jste mladá, žijete zdravě, máte dobrou váhu, vám může vyjít výsledek pozitivní, a i přes to všechno můžete mít zdravé miminko. Jako já.
Tip – pokud se o miminko snažíte, jezte preventivně kyselinu listovou 🙂
Co se zjišťuje pomocí screeningu?
Screening v prvním trimestru dokáže rozpoznat už ve 13. týdnu těžké vady srdce, defekt nervové trubice, břišní stěny nebo hlavy, ovšem kompletní vyšetření miminka bude až s velkým ultrazvukem, který se provádí ve 20. týdnu. Právě při něm se teprve provádí fetální echo, podrobněji se zkoumají jednotlivé orgány. Zkoumá se také srdíčko, nebo rozštěpové vady obličeje a nervové trubice, defekty končetin nebo ledvin a močových cest.
Neinvazivní
Triple test
Úplný základ, který dělá skoro každý gynekolog je tzv. Triple test. Je placený pojišťovnou – žena tedy nehradí nic. Bohužel je to docela nespolehlivý a často falešně pozitivní test. Vyšetření se provádí odběrem krve matky okolo 15. týdne těhotenství a vyšetřují se tři biochemické látky v krvi. Poté se uvádí procentuální číslo možného postižení.
Kombinovaný prenatální screening
Jde o kombinaci odběru krve a ultrazvuku. Odběr krve se provádí od ukončeného 10. týdne těhotenství do ukončeného 11. týdne a zjišťují se ukazatelé vrozených vad: hodnoty volných beta podjednotek těhotenského hormonu hCG a proteinu PAPP-A, který je jedním z nejdůležitějších biochemických markerů Downova syndromu v 1. trimestru. Kromě hodnot jednotlivých vyšetřovaných látek v krvi je důležitý například věk těhotné a její hmotnost. Při ultrazvukovém vyšetření, které se provádí o cca o 2-3 týdny později, je měřeno šíjové projasnění (množství nahromaděné tekutiny v šíjovém záhybu) a hodnotí se i přítomnost nosní kůstky.
Jde tedy o podrobnější vyšetření, které dokáže lépe a přesněji vyhodnotit možnost postižení oproti Triple testu. Tento test se však neprovádí automaticky. Buď si o něj musíte zažádat, nebo vám jej rovnou gynekolog nabídne s tím, že si jej zaplatíte a poté necháte uhradit od své pojišťovny v rámci jejich programu pro své klienty. V nejlepší případě vám tento test může předepsat sám gynekolog a nemusíte hradit nic. Za zeptání nic nedáte 🙂 Ve dvou další těhotenství jsem to tak udělala a vše dopadlo v pořádku.
Integrovaný kombinovaný screening
Jde o propojené testování. Tedy odběr krve v 10. týdnu, poté ultrazvuku ve 12-13. týdnu těhotenství a další odběr (Triple test) v 15. týdnu těhotenství. Výsledek je znám v 16. týdnu a jedná se o kombinaci výsledků. A přesně tento test mi vyšel velmi špatně. Respektive Downův syndrom 1:30. Dále riziko Smith-Lemli-Opitzova syndromu 1:100. Pamatuji si to jako dneska, držela jsem papír s výsledky a polilo mě horko. Možná mě to úplně opařilo. Co teď? „Doporučuji vám odběr plodové vody“ znělo od doktorky. Takže čekání téměř 2 týdny na odběr…
Novinka – 100% jistota – cena 12 000,-
Mnohem větší jistotu a menší riziko oproti invazivním zásahům slibuje nové prenatální testování. Jde o speciální DNA rozbor krve matky, na jehož základě mohou lékaři identifikovat u nenarozeného dítěte vývojové vady se stoprocentní jistotou. Vyšetření se zejména zaměřuje na detekci Downova, Edwardsova a Patauova syndromu. Velkou překážkou v novém testování je finanční náročnost. Cena jednoho vyšetření se pohybuje kolem 12 tisíc.
Invazivní
Jedná se o vyšetření tkáně plodu, buď z choriových klků (tkáně, ze které vzniká placenta) a nebo odběrem plodové vody, které se provádí okolo 16. týdne těhotenství. Plodová voda totiž obsahuje živé buňky plodu, ze kterých lze postižení odhalit. Odběr se provádí pod kontrolou ultrazvuku přes stěnu břišní jehlou. Celou dobu lékař sleduje jehlu a tak, aby nedošlo k poranění miminka. Můžu z vlastní zkušenosti říci, že jsem viděla, jak se miminko mačká na jednu stranu dělohy a na druhé je jehla, která „narušila“ jeho prostředí. Toto vyšetření dokáže 100% vyloučit možné vývojové vady miminka. Avšak je provázeno možností samovolného potratu. Riziko se uvádí kolo 1%. Tedy jedno dítě ze sta. V současné době se toto číslo mírně snižuje. Odběr plodové vody je doporučen při horším výsledku předchozích – neinvazivních vyšetřeních, které se provádí dříve v těhotenství. Ty však nejsou 100% přesné a vychází pouze z určité kombinace měření. A smolíka (horší výsledek) můžete mít už jen proto, že máte třeba vyšší věk. Protože statisticky vyšší věk matky znamená vyšší riziko postižení plodu. Neinvazivní vyšetření tedy pouze ukáže možné riziko a ne to, že je, nebo není dítě skutečně postižené. Rozhodnout se, zda podstoupit invazivní vyšetření – odběr plodové vody a mít stoprocentní jistotu, že bude dítě zdravé, ale dát také na misku vah i možnost potratu, je těžké. U hodně špatných testů je výsledek odběru plodové vody znám do 24 hodin a kompletní výsledek pak do dalšího týdne. Pokud vám však vyjdou pěkné výsledky prenatálního screeningu, není potřeba takové vyšetření podstupovat. U mě byla velká smůla tzv. Integrovaný test. Protože když jsem si po tom všem vyžádala samotný výsledek screeningu bez Triple testu, byly výsledky jiné!!! A samozřejmě lepší. Na odběr plodové vody a vystavit se tak riziku potratu jsem vůbec nemusela. V dalších těhotenstvích jsem si vždy nechala udělat jen kombinovaný screening, který mi vyšel dobře. Nejhorší pro mě bylo čekat den na výsledky – bude zdravé? Po 14 dnech čekání na odběr mě ten poslední den úplně rozložil. A to víte, pokládala jsem si otázku, co když nebude zdravé. Nechám si ho? Když nastala hodina h a měla jsem volat na výsledky, tak jsem volala o 4 minuty dřív, prostě jsem to nevydržela a bohužel mi sestřička sdělila, že výsledky ještě nejsou. Mám to vyzkoušet za 2 hodiny. No to bylo něco příšerného. Opět jsem volala o chlup dřív a konečně byly výsledky. Jedná se o variantu normálního karyotypu. Ne aby mi řekli „miminko je zdravé“. Než mi to došlo, chvíli to trvalo. Pamatuji si, že jsem se rozbrečela a ještě se v rychlosti ptala na pohlaví. Čekáte zdravého chlapečka. No hurá, dokonce i lidský přístup. Byla jsem na sedmém obláčku. Ale z celého zážitku jsem se oklepávala ještě pár dní. Možná týdnů.
Doporučení, na co jít
Z vlastní zkušenosti bych vám tedy rovnou doporučila vynechat Triple test a nechat si udělat pouze kombinovaný screening a v případě, že vám jej lékař nevypíše „od sebe“, tak si jej zaplatit a nechat zpětně proplatit od vaší pojišťovny. Sice se od Triple testu pomalu opouští a někteří lékaři už jej skoro neprovádí, ale pojišťovny na něm bohužel stále trvají jako na základním vyšetření a ostatní si žena musí zajistit sama. Je to podle mě docela škoda a děsí to zbytečně mnoho maminek, tak jako se to stalo mně.
Necháte si postižené miminko?
Výsledek invazivního vyšetření nebo velkého ultrazvuku ve 20. týdnu, kde se podrobně zkoumá miminko, nemusí ale vyjít v pořádku. Je to rána, se kterou nikdo nepočítá. Otázkám, proč se to stalo zrovna vám, že je to určitě vaše chyba, se asi nevyhnete. Ale nikdy to není vaše chyba. Příroda si v tuto chvíli prostě neporadila a dovolila plodu vyvíjet se i nadále s „chybou“, která vznikla již v prvních týdnech těhotenství při početí. Pokud nejsou vady slučitelné s životem, jinou možnost, než vyvolání porodu, žena nemá. Otázka však nastává, když jde o postižení či vadu, která je slučitelná s životem a na rodičích je, zda si miminko nechají, nebo ne. A toto rozhodnutí je vždy plně individuální a odpovídá nejen hodnotám, které vyznávají, ale také třeba víře.
Úsměv na tváři, holky
Všem přeji zdravá miminka a málo stresu při čekání na výsledky! Těhotenství a miminko je dar! Testů a strachů, zda bude vše v pořádku, vás v těhotenství čeká spoustu. Jakmile vyjde dobře jeden, na dveře už ťuká vypsaný další. A tak je to pořád dokola dokud se miminko opravdu nenarodí. Pokuste se nad tím čekáním a otázkami vyzrát. Hladit si bříško a věřit sobě a svému miminku, že vše dopadne dobře. Stres nepřináší nikomu nic dobrého a i ten může napáchat mnoho škod i vašemu miminku. Protože to, jak prožíváte těhotenství, již miminko vnímá a dokonce jej vaše pocity formují.
Vliv psychiky matky na plod podrobně popsal prof. Stanislav Grof a rozdělil tak období těhotenství do 4 bazálních perinatálních matric. V té první, která trvá prakticky celé těhotenství se věnuje vlivům ke kterým patří i psychické faktory ze strany matky. A zjednodušeně řečeno, tyto negativní stavy plod vnímá jako útok na svou existenci a naopak pozitivní nitroděložní zážitky navozují miminku pocity bezpečí. V dospělosti pak tyto negativní vlivy mohou přinést možné problémy. Uvádí se například různé závislosti (alkohol, drogy), ale také různé druhy úniků, deprese a nechuti žít. Více jsem se matricím věnovala v knížce Mámě, a také se jim věnuji v další knížce, tentokrát pro tatínky, která teprve vyjde. 🙂 Tak úsměv na tváři, holky! 🙂
A jak jste to měly vy? Jaké vyšetření jste podstoupily a jaké výsledky vám vyšly? V mých dalších těhotenstvích jsem měla vždy výsledky jedna k x desítkám tisícům. Už jsem tak na odběr plodové vody nikdy nešla.
Vanda S.
Handling a nošení dětí kniha a videokurz
Triple test naštěstí můj doktor nedělá, vždy jsem měla jen kombinovaný screening a v obou případech Bohu díky v pořádku, daleko před rizikovou hranicí. A i kdyby ne, na odběr plodové vody bych se neodvážila, šance 1:100 na potrat mi přijde hrozně vysoká. A pokud by se to stalo, nedokázala bych si nikdy odpustit, že jsem dopustila zabití vlastního (třeba zcela zdravého) dítěte. Je to asi hodně individuální rozhodnutí, ale já bych na to neměla. Problémem je asi přístup některých lékařů, kteří budoucí maminky dostatečně neinformují, jen říkají, co máme dělat, kam jít, ale možnost spolurozhodovat o vyšetřeních je často minimální. Jen vypíšou žádanku a vy vlastně ani kolikrát nevíte, co vás čeká, jaká jsou rizika…
Mimochodem, mě popravdě děsí i to, že někdo na základě testů, které nejsou 100% spolehlivé, rozhodne potratit své dítě. A i kdyby nakonec postižené bylo – je přece moje. Není to snad člověk? Mohu ho zabít, protože je malinký? Protože (zatím) není vidět? Těsně po porodu by asi dítě byl schopný zabít málokdo, tak proč v těle matky ano? Zvlášť od té doby, co jsem sama prožila těhotenství, to nedokážu pochopit.
Presne tak-zadny sebeinvazivnejsi nebo drazsi test neni 100% prukazny a spolehlivy!!! Mnoho lidi si po pozitivnich testech miminko nechalo a narodilo se zdrave. Mnohem dulezitejsi je kvalitni lekar diagnostik, s velmi pokrocilym zarizenim utz a testy uz jsou pouze doplneni. A je potreba si uvedomit, ze krome toho, ze zadna 100%jistota neexistuje a hlavne, mnozstvi prokazovanych vad je velmi omezene, zdaleka zadny test neodhsluje vsechna mozna vazna postizeni. Jedine, co je 100% je zodpovednost rodicu, ze kazde tehotenstvi muze znamenat dozivotni peci o dite s postizenim. A casto se to ukaze dlouho po porodu, porod sam je take riziko. Pokud jde o 100% jistotu, tak se da udelat jedine-vubec deti nemit.
Milé dámy (především vy, paní Anežko),
můj názor je jiný než váš. Nevím, z jakého důvodu se tu povyšujete nad ženy, které se rozhodnou na základě lékařských vyšetření těhotenství ukončit nebo podstoupit odběr plodové vody. Přirovnávat potrat k zabíjení dětí, paní Anežko, mi přijde necitlivé a přehnané. Věc hodnotíte zcela sebestředně stylem „já nejlepší máma zdravého dítěte, bohyně“ a absolutně bez nadhledu, empatie nebo alespoň základního pochopení. Nic takového jste zřejmě nezažila, pouze soudíte jiné a nutíte je (svými výroky o špatnosti potratu) cítit se kvůli sobě špatně. Pro každou matku to je nesmírně těžké a srdcervoucí… s některými vadami ten malý človíček prožívá neskutečné utrpení, které trvá od narození až do smrti… a rodinu to samozřejmě taky ničí. Upozorňuji vás, že ty matky, které se rozhodnou pro ukončení těhotenství za výše zmíněných okolností, se tak nerozhodují, protože se chtějí dítěte zbavit… ale protože si myslí, že je to pro něj to nejlepší. Tíha toho rozhodnutí je nesmírná, vy ani já to nepochopíme. Správné řešení je v tomto případě individuální… Respekt, úctu a podporu si zaslouží nejen matky, které si dítě nechají, ale i ty, které bohužel potratí. Nemyslím si, že by se jedna nebo druhá skupina měla cítit špatně kvůli svému rozhodnutí. Obě je činí v dobré víře, že dělají to nejlepší, co mohou… to z nich dělá mámy. Velice bych si přála, aby takové věci nemusela už žádná matka nikdy podstupovat… a aby mezi ženami bylo více empatie a vzájemného pochopení.