„Těhotná“ a „matka“ = věc veřejná

Těhotenství je krásným, ale zároveň náročným životním obdobím. Obzvlášť pak to první – všechno je nové, neznámé, obrovská radost se mísí se starostí (a někdy i strachem) a přehršel informací, které se v podstatě non-stop valí ze všech stran, zavaří hlavu většině budoucích maminek.

Nastávající maminky (a vlastně nejen ty nastávající) působí jako přirozený magnet na tuny zvídavých otázek. Témata a okruhy, které normálně bývají předmětem hovoru maximálně tak nad skleničkou vína s kamarádkami nebo při návštěvě lékaře, se najednou stávají naprosto běžným tématem konverzace s kdekým, ať už chcete nebo ne – na to, jestli bylo miminko plánované, na kolikátý pokus se „povedlo“, kolik jste už přibrala, jestli trávíte rána nad záchodovou mísou, trápí vás průjem, zácpa nebo oteklé nohy, se vás najednou budou ptát i kolegyně nebo známé, se kterými se vaše konverzace doposud omezovala na „small talk“ o počasí nebo televizním seriálu. A bude hůř – po porodu se k tématům přidá ještě kojení a další věci. Na to jestli kojíte a jak vám to jde, bude schopný zeptat se opravdu leckdo. Zasloužilé maminky jistě potvrdí 😊

Aby bylo jasno – nepovažuji nic z výše uvedeného za skandální, supertajné nebo nechutné. Těhotenství i kojení je naprosto přirozená věc a tabuizování věcí s nimi souvisejících podle mého nevede k ničemu dobrému, ale na druhou stranu, asi opravdu není třeba řešit to s každým. Pokud si tím právě procházíte nebo vás to teprve čeká – dotazy dostávat budete, ze všech stran, je to naprosto normální, občas možná lehce absurdní (jako když se sousedka, o které víte maximálně tak to, jak se jmenuje a jakým jezdí autem, na chodbě před x dalšími lidmi zeptá, jestli se vám zadařilo napoprvé nebo jste se museli snažit delší dobu), ale čeká to asi všechny budoucí maminky. Pokud vám nějaký dotaz bude připadat nepříjemný nebo nebudete chtít odpovídat, neodpovídejte.

Nevyžádané rady

Se zvídavými dotazy ze všech stran ruku v ruce přichází také rady a různá hodnocení a srovnávání s někým/tabulkami. Ve většině případů to s vámi rádci/hodnotitelé budou myslet dobře (a velmi často i dobře poradí a opravdu pomůžou) ale pamatujte – hlavní slovo máte vy jako matka (a váš instinkt) a váš lékař. Ať už budete v jakémkoliv stádiu těhotenství, vždycky někomu v okolí budete připadat moc tlustá/hubená/unavená/čilá atd. Vždycky proto pamatujte na to, že každé těhotenství je jedinečné a probíhá trochu jinak (dokonce ani dvě těhotenství jedné ženy většinou neprobíhají podobně) a většina tabulek, které se k těhotenství vážou, jsou pouze orientační. Třeba takový váhový přírůstek nebo rychlost růstu bříška. Mě narostlo bříško třikrát a pokaždé bylo jinak veliké, šišaté a přesto pořád „normální“. Některé maminky mají pěkně kulaté a vyklenuté bříško už na konci třetího měsíce, jiným může „vyskočit“ až třeba v měsíci šestém. Obojí je normální, záleží na celé řadě faktorů – například pokud jste vysoká, pravděpodobně vám bříško poroste pomaleji, protože miminko bude mít více místa. Také záleží v jakém postavení máte dělohu. Pokud je zakloněna dozadu, bříška bývají menší, to je i můj případ. Když jsem šla „rodit“ prvního syna na chodbě porodnice jsem se ptala, kudy se mám vydat a sestry na mě koukaly kam jako jdu, jestli na ultrazvuk? A já že rodit! Aha, paní, tak to musíte na druhou stranu… Prvorodičkám také zpravidla bříško roste pomaleji, než těm, které čekají druhé a další dítě. Stejně tak váha je individuální. Někdo přibírá kontinuálně po celou dobu těhotenství, někdo skokově. Jedna maminka má ve čtvrtém měsící pět kilo navíc, jiná se tou dobou sotva dostane na svou původní předtěhotenskou váhu, protože jí do té doby bylo špatně… A obojí může být naprosto v pořádku. A tak bych mohla pokračovat donekonečna.

Je to vaše jízdní trasa…

Nenechte se proto vykolejit dotazy a hodnocením okolí ve stylu: „Ty jsi v šestém měsíci? To není možný, kde máš břicho? Vždyť se tam miminko nemůže vejít!“, „Ty jsi přibrala UŽ 10 kilo? To bys v tomhle měsíci ještě mít neměla…“ a podobně. Vím, že se to snadno řekne a že je to občas těžké, obzvlášť, když něco podobného slyšíte třeba pětkrát denně. Ale opravdu se jimi nenechte vykolejit. Od začátku těhotenství jste pod dohledem svého lékaře, který vás i miminko sleduje a provádí veškerá potřebná vyšetření a kdyby bylo něco v nepořádku, měl by to poznat. Pokud budete mít jakoukoliv pochybnost o tom, zda vaše těhotenství probíhá, jak má, nebojte se svého lékaře zeptat. I kdyby se jednalo o sebevětší „prkotinu“, nebojte se toho. Je vždycky lepší konzultovat obavy s odborníkem (lékaři jsou na všemožné dotazy budoucích maminek zvyklí), než si doma po večerech okusovat nehty a stresovat se, jestli náhodou vaše bříško není příliš malé či velké, protože kolegyně (byť to myslely dobře) říkaly, že normálně v této fázi těhotenství bývá větší/menší… Prostě a jednoduše – když se vám něco nebude pozdávat, zavolejte/napište svému lékaři (bude-li vám to připadat akutní) nebo se zeptejte, až přijdete do poradny. Takže hlavu vzhůru a držím palce 😊

P.S. Sama jsem raději x krát vyrazila na pohotovost, protože se mi něco nezdálo. Naštěstí jsem se vždy setkala s milými lidmi a potvrdili mi, že je lepší přijet i kvůli zaraženým „prdům“ (což se mi fakt stalo…), než nejezdit a být ve stresu. 

A často se mi potvrdilo, že takové to co mi nedalo a hlodalo mě, byla vlastně moje intuice, ťukala mi zevnitř hlavy na čelo a volala, tak se už probuď a dělej to podle sebe! Vstaň a jeď, když se ti to nezdá! Proč ještě čučíš na ty diskuze a hledáš tvůj případ? To snad není ani možný. Poslouchejte své já.. za pár měsíců, až bude prcek venku se vám to bude sakra hodit. 

Tak krásné těhotenství

Vanda S.