Dítě nespí, něco je ve vzduchu

Spánek dítěte, dosažitelný sen

Něco je ve vzduchu, všichni jsou ospalí

Denně se vidím s několika maminkami a miminky. Ať už na vaničkování nebo na jiné návštěvé u rodičů doma. A zásadně platí jedno. Všechny děti mají v jeden den stejnou náladu. Pokud ráno začínám s vysmátým odpočatým miminkem, vím, jaká budou další. A pokud mám miminko lehce nevrlé, unavené, protože v noci špatně spalo, bude to tak i u ostatních. Jak to? To prostě nevím, vím jenom, že je to praxí potvrzený fakt. 🙂 Neustále mne to udivuje a přemýšlím o tom. Samozřejmě, že se najdou výjimky, ale opravdu jen zřídka.

Může za to měsíc?

Také jsem si všimla, že v období úplňku děti špatně spinkají a jsou pak přes den více unavené. Přeci jen zde musí být něco, kromě nás rodičů, co má na spánek dětí vliv. Zdá se, že jsem si toho nevšimla jen já, ale řeší to i maminky na diskuzích. Ohledně této problematiky jsem dohledala jednu studii, kde vědci zkoumali spánek během úplňku. Závěrem práce bylo, že „testovaní“ usínali během úplňku o pět minut déle, spali o dvacet minut méně a doba hlubokého spánku byla o třicet procent kratší. V období před úplňkem navíc v krvi spáčů klesla hladina melatoninu – hormonu důležitého pro řízení rytmů den-noc. Tak buďte v klidu, za špatný spánek nemůžeme jen my, vždy se to na něco dá svést. 🙂

„Máme důkazy, že doba předcházející úplňku skutečně ovlivňuje spánek a hladinu melatoninu v krvi. Vše jsme zkoumali za přísných podmínek, při nichž jsme mohli vyloučit ovlivnění výsledku věděním, kdy k úplňku došlo,“ uvedl věděcký tým.

Spánek jako takový

Dobrý a dostatečně dlouhý spánek je nezbytný pro dobré zdraví, zdárný tělesný, emoční, rozumový i společenský vývoj dítěte. Spánek slouží k regeneraci mozku a celého těla, k obnovení energetických zásob, zklidnění a odpočinutí těla i k ukládání paměťových stop.

Kritický stav baterie, přetaženost

Novorozenci prospí většinu dne. Ale i to nemusí být pravda. Existují takoví pohodáři, kterým se to daří. Ale pak jsou tací, kteří nespí vůbec. Dochází k začarovanému kruhu. Dítě je přetažené. Co je přetaženost? To se mi prosím velmi dlouho nedařilo vysvětlit mému muži. Každý máme za to, že když jsme unavení, tak prostě usneme. Ale u dětí to takto nefunguje. Je to přesně naopak. Pokud dítě vyčerpá svůj energetický a emoční fond a jede ještě přes něj, což je někdy těžké stanovit, tak se tzv. přetáhne. Posléze „vypne“ všechny funkce a poddá se jen jediné, a to pláči. Je to obranný mechanismus, pokud je něco špatně. Pokud má navíc dítě ještě slabý sebeuklidňující reflex, nedaří se nám jej uklidnit hned a pláč se prohlubuje dál. Končí to vyčerpáním všech sil na obou stranách. Miminko usne, vypne se jako telefon, který již dost dlouho hlásil kritický stav baterie. My odpadneme také.

Od kdy je dítě schopné režimu?

Zhruba okolo 3. měsíce života začne dítě propojováním neuronů v mozku propojovat určité dráhy a spojení se uzavírá. Pro vysvětlenou: děje, které se opakují, běhají po těch samých drahách. Dráhy můžeme přirovnat k dálnicím. Dálnice se tedy stále více používá, až je nám povědomá, a úkony, které jsou na ni zapsány, děláme zcela automaticky. Např. utřít si ruce do ručníku po umytí. O tom nepřemýšlíte, to prostě děláte. Stejně takto se trénuje i bezplenková metoda. Dítě je tedy po 3. měsíci života schopné rozeznávat různé druhy a časy spánku. Rozliší dlouhý a hluboký spánek v noci ve tmě a krátký mělký přes den.

Problémy se spánkem v noci

Už nám krásně spalo celou noc a teď se budí co hodinu. Co vše může zavinit špatný spánek v noci?

• V první řadě u malého miminka je to hlad. Zhruba po 6. měsíci a dál je dítě schopné prospat celou noc bez krmení. To však neplatí u kojených dětí. Kojením se nejenom krmí, ale také „mazlí“ a dostávají pocit bezpečí, který je prostě fajn, a tak ho vyžadují.
• Růst zoubků. A to opravdu moc bolí, au.
• Očkování – rozhodí jak psychiku miminka, tak i spánek.
• Nové dovednosti – skok v psychomotorickém vývoji. Pokud se dítě naučí nový „kousek“, například otáčet se ze zad na bok a na bříško, snaží se to pak praktikovat všude a vždy. Jenže nastane průšvih, protože neumí zpátky, to jej rozčílí a spustí pláč. Stejné je to s lezením, sezením a chůzí. Nejhorší se mi zdál stoj. To mi děti v posteli x krát za noc stály a já je chodila pokládat. 🙂
• Sny a noční děsy – výrazný noční neklid (noční děsy, špatné sny (noční můry), apnoické pauzy v dýchání ve spánku a denní ospalost) se mohou vyskytnout u každého dítěte. Pokud ale dochází k opakování těchto stavů, je nutná konzultace s pediatrem či odborníkem na dětský spánek. Více o děsu a můrách níže i s tím, jak se zachovat.
• Rychlý rozvoj dovedností také může bránit večernímu zklidnění, stejně tak jako velké množství nových podnětů za den. Například dvě návštěvy, hodně nových hraček apod.

Pro dostatečně dlouhý a kvalitní spánek v noci

Pravidelnost denního režimu kojenců a batolat je velmi důležitá. Potřeba spánku není u každého jedince stejná. Dítě potřebuje přesně tolik spánku, aby bylo druhý den dobře vyspané a mohlo dobře fungovat. Poruchy spánku má asi 25% dětí. Obvykle tím pak trpí celá rodina.

Pozor na televizi a monitory

Sledování TV, internet či hraní her na počítači nejenže zkracuje čas na spánek, ale světelná stimulace (zejména modrým světlem monitorů) také brání tvorbě melatoninu, tedy hormonu navozujícímu spánek.

Noční děsy a noční můry

Noční děs a můra není to samé. Nejprve si vysvětlíme rozdíl. Noční můry se objevují v REM fázi spánku, a spojují se tedy s prožíváním určitého snu, který má obvykle nepříjemný obsah – např. že maminka odešla, navždy zmizela apod. Vyskytují se ale spíše u dospělých než u dětí.

Noční děsy se vyskytují převážně u dětí. Jsou velmi silné, vyvolávají úzkost a paniku. Dítě se klepe, zrychlí se srdeční tep, dítě je bledé, potí se a neutišitelně pláče. Dítě může házet rukama, kopat nohama a pokoušet se utéct. Noční děsy se vyskytují v non-REM fázi spánku, což znamená, že dítě si po probuzení nic nepamatuje. Tyto stavy jsou však přechodné. Vědci, neurologové a psychologové dávají výskyt nočních děsů do souvisloti s dozráváním nervové soustavy u dětí. Příčinou těchto stavů je předrážděný nervový systém, který reguluje aktivitu mozku, přičemž dětská nervová soustava ještě není natolik zralá, aby dokázala všechny podněty adekvátně zpracovat. S fyziologickým a psychickým dozráváním se noční děsy upravují samy.

Jak na noční děs reagovat?

Nejdůležitější je, aby sám rodič zůstal klidný. Klidný hlas, melodie a zabavení dítě lépe uklidní. Rodič by také měl zmírnit nebo odstranit potencionální stresové situace, které by mohly být spouštěčem (příliš mnoho změn v prostředí dítěte, změna prostředí, mnoho cizích lidí apod.). Zařadit určité navyklé stereotypy (rituály) před usnutím. A neměnit jejich řád. A snažit se, aby před spaním již dítě nedostávalo mnoho podnětů, které neumí zpracovat, a odrazily by se pak na špatném a nekvalitním spánku.

Nevyspím se, protože neustále kojím

Je pravdou, že kojené děti se v noci budí častěji, protože si kontrolují blízkost maminky. Pokud na děti budeme tlačit a budeme se snažit s častým nočním kojením bojovat (např. nechávat dítě plakat, dávat dítě spát s jinou osobou), jen se celá situace zhorší. Dítě vycítí, že je něco jinak, maminka mě již neuklidní jako dříve, ale odtahuje se ode mě pryč, a dělá věci, které předtím nedělalo. Malé miminko je zmatené a začne se budit ještě častěji. Máme tedy dvě možnosti. S klidem vydržet a ochotně miminko přivinout k sobě a nakojit, nebo rovnou přestat kojit. Každé období jednou přejde, stejně jako časté noční krmení. Jakmile miminko nasytí svou touhu po vás a ubezpečí se, že jste tu pro něj v těch nejdůležitějších chvílích, vždyť také nikoho jiného nemá a spoléhá jen na nás, tak ho takové období přejde a bude zase spokojeně spinkat.

Jak zajistit, aby miminko spalo i přes den

Pokud máte právě onoho nespáče, který celý den nezamhouří očka, a večer je tak přetažený, že velmi dlouho pláče, je jasné, že ani v noci spánek nebude žádný šlágr. Důležité je, aby malé miminko spalo cca vždy po dvou až třech hodinách bdění. Některým stačí 30 min, některým hodina a více. To je jedno, ale důležité je to, že si odpočinulo. Bylo by dobré každé dvě až tři hodiny miminko zklidnit, zmírnit aktivitu a naučit jej odpočívat. Pokud se vám to nedaří jen tak doma, dopoledne vyražte v kočárku ven. Malá miminka jej mají rády. To neplatí pro ty starší 🙂 Rozhodně také stojí za vyzkoušení miminko vložit do šátku či ergonomického nosítka. To vyjde v podstatě na 100%. Miminko si krásně odpočine, doplní potřebnou energii, nabaží se naší přítomnosti a pak se rádo protáhne na podložce.

Je to takový koloběh

Často se mne maminky ptají, v jakém režimu mají miminko tedy zhruba držet. Přesně se na to odpovědět nedá, protože každé dítě je jiné. Ale všeobecně by se to dalo shrnout takto.

Hodina aktivní: dítě se probudí po spánku, přebalíme, nakrmíme, pohrajeme, pomazlíme. V tuto chvíli vidíme, že miminko začíná být jakési „fňukavé“. Hračky nezabírají, chtělo by se nejraději nosit. 🙂 Radím jej chvíli nosit v náručí či ještě na chvíli „zabavit“ ne tak náročnou aktivní hrou. Poté doporučuji vložit miminko do šátku či nosítka a jít si „po svém“. Miminko si v něm odpočine, nebo rovnou usne. Někdo jen na 30 minut, někdo na hodinu a půl. Můžete také miminko po usnutí (cca po 20 min, kdy se již pohybuje v hlubším spánku) z šátku či nostíka vyjmout a zabalit do zavinovačky. Někdy se podaří, někdy ně. Jakmile se miminko probudí, od posledního probuzení uběhlo cca 3-4 hodiny a tento koloběh se zase opakuje. Některá miminka také ještě před vložením do šátku nebo před spánkem vyžadují nakrmit. Samozřejmě tak učiňte. 🙂

Harmonogram v bodech:

• hodina spánku
• hodina aktivity – fyzického uspokojení (hra, jídlo, cvičení – nošení, pasení koníků apod.)
• hodina tělesného kontaktu – psychického uspokojení (mazlení, nošení na rukou)
• chvíle krmení a připravování na spánek
• hodina spánku
• a zase celé znova

U starších dětí

Zhruba od 6 měsíců by spánek přes den měl být jeden dopoledne a jeden odpoledne. Buď v postýlce, kočárku nebo na rodiči.

U dětí starších více než rok

Potřeba spánku se v tuto chvíli mění. Někdo si ještě rád chrupne 2x za den, někdo ale už jen jednou. V tuto chvíli doporučuji začít dávat spát po obědě. Tento režim pak přetrvává až do školky.

Okolo 3-4 roku děti přestávají mít potřebu spánku po obědě. Ale to je zase velmi individuální. Pokud dítěti nečiní problémy být celý den vzhůru, večer dobře usíná, není přetažené, nemusí již chodit spinkat. Pokud je však nevrlé, večer déle usíná nebo je plačtivé, spánek ještě určitě potřebuje.

Jak miminko motivovat k vývoji? Jak s ním zacházet?

Povívejte se na nový video kurz a knihu Handling a nošení dětí.

 

Nechte si zasílat upozornění na nové články.

Jméno

E-mail*

Sladké sny 🙂

Vanda S.