Trénink potopení

Pro nácvik potápění u dětí využívám tzv. Abecedu potápění. Je založena na vytvoření podmíněného reflexu na zvukový signál, tj. zatajení dechu před potopením na určité slovo.

Jednotlivé prvky se miminko učí již doma ve vaně. Při tzv. vaničkování (plavání kojence doma ve vlastní vaně, možné od zahojení pupíčku).
Prvky se učí postupně, rychlost se řídí dle reakcí dítěte. Každý prvek se alespoň 1 – 2 týdny trénuje a teprve potom po dokonalém zvládnutí se přidává nový. Dítě nikdy nenutím.

U novorozence využívám k nácviku potápění vrozeného reflexu zatajení dechu – kdykoliv se dotkneme rukou obličeje dítěte, dítě okamžitě reflexivně zatají dech (tento reflex, pokud se nevyužívá, sám vymizí po 3. měsíci věku společně s dalšími vrozenými reflexy).

V potápění usilujeme o vytvoření podmíněného reflexu. Pro nácvik potápění užíváme tzv. signálu spojeného s oslovením dítěte. Ten slouží pro dítě jako upozornění před potopením a pro rodiče jako signál k zanoření dítěte. Podstatná je intonace hlasu, která musí být stále stejná.

Doporučuji říkat signál jednou, zřetelně a nahlas.

Před každým prvkem z abecedy potápění je nutné nejprve dítě důrazně oslovit jeho jménem a hned poté vyslovit signál určený jen k potápění.
Např. Olivere … „žbluňk“

První body jsou základní, bez kterých nelze postoupit dál, další už jsou rozšířením již naučeného potápění

1. Otření obličeje mokrou dlaní
po oslovení a signálu otřeme celý obličej mokrou dlaní od čela směrem k bradě

2. Polití obličeje z dlaně
voda v dlani, po oslovení a signálu polití obličeje od kořene nosu a hned následné otření obličeje dlaní

3. Polití kelímkem
začínáme s troškou vody a postupně vodu přidáváme, až dosáhneme polití celým kelímkem

4. Potopení s politím
usnadní dítěti vstup pod vodu, zároveň si dítě polévá a hned potopí

5. Potopení bez polití
učíme až po dokonalém zvládnutí prvku potopení s politím

6. Potopení s puštěním
trénujeme postupně, nejprve jen mírně uvolnit sevření a dítě vynořit

7. Potopení za hračkou
dítě se soutředí a těší na odměnu

Švédští vědci studující potápění dětí od 3 měsíce věku zjistili, že žádné z dětí, které tento trénink absolvuje, nečiní tak s pocitem strachu, ale radosti z volného pohybu ve vodě a také z radosti, že tuto dovednost umí. Děti nejeví žádné známky strachu z dalšího ponoru a touží se potápět znovu a znovu.

Zhruba za 3 měsíce trénování je vaše dítě schopno setrvat pod vodou na malou chvíli, zorientovat se a zvládnout tak kratší vzdálenost, nutnou k dosažení cíle. Vaší náruče, nebo hračky.

Potopení jako prevence před utopením

Když dítě zvládá potopení, může mu to i zachránit život. Zadržením dechu nastává snížení činnosti srdce skoro na polovinu, paže a nohy se začnou pohybovat a krev se z paží a nohou začne přelévat do životně důležitých orgánů – srdce a mozku. To vše má jediný cíl – šetřit kyslíkem a dostat se na hladinu vody. Dítě, které prošlo kurzem plavání kojenců a batolat, se umí orientovat ve vodě. Nějakým způsobem, pro něj zcela přirozeným se umí dostat ke břehu, aniž by zpanikařilo. Více o „středověké tortuře“ potopení zde.