Dnešní doba je hodně složitá, to bez debat. Často se pro všechny ty těžkosti zapomíná na jednu skupinu – čerstvé maminky. („Ale prosimtě, dyť bys byla stejně s dítětem doma, covid necovid!“). Asi ještě nikdy jsme nebojovaly s tolika věcmi – samy se sebou, mezi sebou (ach ty online diskuze), ale také s rodiči, různými odborníky a také se samotou umocněnou koronou. Valí se to na nás už od dvou čárek na testu – tohle je dobré, tohle je špatné… S rostoucím bříškem masáž pokračuje a graduje po porodu. Ze všech stran. Od reklamy na stahovací spodní prádlo a estetické zákroky, přes fotky v bulváru, které ukazují VIP maminky zpět na své váze týden po porodu, až po momentky spokojených miminek, napečených koláčů a naklizených domácností na sítích…
Když se do své nové role mámy jakž takž vžijeme, opět narážíme: „Já vychovala čtyři děti a ani jedno to nepotřebovalo,“, „Moje teda spí celou noc, někde bude chyba,“, „Ty ještě kojíš? Vždyť už mu to nic nedává,“, „Hlavně nedávej dudlík!“, „Proč nedáváš dudlík?“, „Miminko musí mít režim,“, „Není málo oblečený?“, „Proč to dítě pořád taháš a nestrčíš ho do kočáru?“ … známe to všechny. Mezi pokusy uspat a mít chvilku pro sebe a utřídit si myšlenky uklízíme, porovnáváme přírůstky miminka na váze, naši váhu zajídáme chlebem s máslem a přemýšlíme, že bychom ty posraný plenky nejradši někomu hodily na hlavu. Všude samé MĚLA BYS nebo MUSÍŠ… Přitom to jediné, co miminko chce a musí, jsme my. Jak jednoduché.
Dnes není nikdo osobnostně osamocenější a s takovou potřebou pochopení jako čerstvé maminky. Nikdy nebyl tak velký generační rozdíl v péči a výchově dětí jako dnes. Těžko čerpáme informace od našich rodin, doba i přístup se strašně změnily a pochopení či chuť pochopit „novou generaci“ často vázne. Nebo máme rodiče tak daleko, že se k sobě jen těžko dostaneme na návštěvu jednou za tři měsíce. Rodiny ztrácí kontakt a schopnost učit se jeden od druhého. S narozením miminka také pomře část našich přátel. Ano, bezdětných – děti se buď nehodí, protože jsou hlučné a upatlané, anebo se předpokládá, že když máme miminko, nejevíme hlubší zájem o nic jiného. Jsme vystavené nejen tomu najít v sobě mámu a nechat ji vyrůst, ale také vybudovat úplně nové funkční okolí a zázemí. Obrnit se trpělivostí vůči nevyžádaným radám a najít s rozumem v hrsti ty správné smysluplné cesty a kontaktnější přístupy, než zastávala většina našich rodičů a prarodičů. Nenechat si rozházet úsměv. Protože „Proč jsi tak unavená a podrážděná, když jsi doma na mateřský?“.
Mámy jsou ne fyzicky, ale psychicky nejosamocenější a nejzranitelnější bytosti na světě. Zároveň v sobě ale mají nesmrtelnou sílu a motor – novou lásku. Než si to všechno sedne, pamatujte, že samy nejste a už nikdy nebudete, vytváříte vlastní nový svět se svými vlastními novými pravidly.
Mateřkou sílu nic nepřekoná.
Mateřskou lásku nic nezlomí.
Matku nic nezastaví.
Matka je Láska.
Láskou je,
navždy
V-)